Světový pohár ve sportovním lezení
Aktuální ročník: Světový pohár ve sportovním lezení 2019 | |
Sport | sportovní lezení |
---|---|
Založeno | 1989 |
Vlastník | Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC) |
První ročník | SP 1989 |
Poslední vítěz | Romain Desgranges Janja Garnbret (obtížnost: muži a ženy 2017) |
Nejvíce titulů | Sandrine Levet (10) |
TV partneři | Ifscchannel youtube |
Příbuzné soutěže | SP v ledolezení Evropský pohár juniorů |
Zakladatel | Mezinárodní horolezecká federace (UIAA) |
Vyšší soutěž | Mistrovství světa ve sportovním lezení |
Nižší soutěž | Mistrovství Evropy ve sportovním lezení |
Domácí pohár | Český pohár v soutěžním lezení |
Web | Ifsc-climbing.org |
Světový pohár ve sportovním lezení (anglicky: IFSC Climbing Worldcup, IFSC Boulder Worldcup, slovinsky: Svetovni pokal v športnem plezanju) je série lezeckých závodů, které vyhlašuje a organizuje Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC).
Lezci soutěží v následujících třech disciplínách: obtížnost, rychlost a bouldering. Od roku 1993 a 1998 přibyla rychlost, od roku 1999 bouldering. Od roku 1993 a 1998 se také vyhlašuje pořadí v kombinaci všech dvou a od roku 1999 tří disciplín — body získávají závodníci, kteří se ve stejném roce zúčastnili závodu alespoň ve dvou disciplínách. Počet závodů v jednotlivých disciplínách se každoročně liší podle dispozic pořadatelských zemí.
První Světový pohár se konal pod hlavičkou Mezinárodní horolezecké federace (UIAA) v roce 1989 a od roku 2007 dále pod Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC) — (původně UIAA Climbing World Cup, poté IFSC Climbing World Cup). Pod UIAA nadále zůstala organizace závodů v ledolezení - světový pohár v ledolezení i jednotlivá světová a kontinentální mistrovství v ledolezení na obtížnost a rychlost, které se konají v zimních měsících. V České republice zastřešuje (letní i zimní) závody v lezení Český horolezecký svaz (ČHS).[1]
Systém závodů[editovat | editovat zdroj]
Nominační kritéria[editovat | editovat zdroj]
Pro každou disciplínu zpravidla nejvíce čtyři závodníci z každé země a předchozí medailisté, pořadatelé nasazují více závodníků. Předběžná registrace je dle termínů stanovených v kalendáři IFSC přes národní svazy a jejich nominační kriteria pro reprezentaci. On-line veřejné startovní listiny jsou doplňované průběžně.
Pravidla[editovat | editovat zdroj]
Obtížnost: Všichni závodníci nastupují dle vylosovaného pořadí do dvou kvalifikačních cest. Leze se s lanem zdola stylem RP (respektive flash — s prohlídkou cest před závodem). Číslem se hodnotí nejvýše dosažený (držený) chyt a plusem pohyb z něj, až po závěrečný Top. Do semifinále postupuje 26 závodníků, pokud se jich závodu tolik účastní, nebo více, pokud je shoda na posledních výsledcích do 26. místa. Závodníci dále nastupují od nejhoršího k nejlepšímu. Obdobně do finále postupuje 8 nejlepších.
Rychlost: Leze se s jistícím lanem shora, na tzv. standardní 15m trati, na jejímž konci je stopovací tlačítko. Měřící zařízení kontroluje předčasný (ulitý) start, závodník nesmí spadnout. V kvalifikaci mají závodníci měřené pokusy a 16 či 8 nejlepších postupuje do vyřazovacího pavouka, systémem nejlepší s nejhorším. Vítězní 4 finalisté ještě dále závodí v malém a velkém finále o 1. a 3. místo. Nejrychlejší závodníci již dosahují časy kolem 6 s (muži) a 8 s (ženy).
Bouldering: Závodníci lezou kvalifikaci (5 bouldrů) zvlášť ve dvou losovaných skupinách, z každé postupuje 10 nejlepších do společného semifinále (4 bouldry), které určí 6 finalistů (4 bouldry). Leze se na nízkých až 6 m vysokých profilech (bouldrech) nad speciální 25 cm žíněnkou (dopadištěm). Hodnotí se počet (oběma rukama) držených Topů a jako vedlejší kritérium (označených) zón (bonusů) a počty pokusů k jejich dosažení. Závodníci mají stanovený čas několik minut na své pokusy. V každém kole lezou popořadě postupně na všech profilech, mezi každým bouldrem je přestávka (odpočinek), kdy zde leze střídavě další závodník.
Kombinace: Pouze součet bodů za 2-3 disciplíny, pokud se závodník účastnil alespoň dvou z nich. V roce 2017 se do žebříčku kombinace započítávali všichni závodníci, kteří dostali body alespoň v jednom závodu, bez ohledu na to, jestli se účastnili více disciplín.[2]
Ve finále lezou nejprve ženy a potom muži, nebo (divácky atraktivněji) lezou ženy a muži střídavě či současně.
Bodování světového poháru[editovat | editovat zdroj]
Závodníci dostávají body za umístění v jednotlivých závodech dle následujícího klíče. V případě většího počtu závodů je předem oznámeno, kolik nejhorších výsledků (1-2) se škrtá. Na několika prvních závodech byl jiný bodovací systém, od roku 2007 se ustálil tento:
Umístění | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Body | 100 | 80 | 65 | 55 | 51 | 47 | 43 | 40 | 37 | 34 | 31 | 28 | 26 | 24 | 22 | 20 | 18 | 16 | 14 | 12 | 10 | 9 | 8 | 7 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 |
- V roce 2002 se v boulderingu počítal jen jeden nejlepší závod ze tří[3]
Do roku 2006 ukazuje výsledkový servis IFSC odlišné počítání bodů za dosažené umístění:
Umístění | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Body | 10000 | 8000 | 6550 | 5500 | 5100 | 4700 | 4300 | 4000 | 3700 | 3400 | 3100 | 2800 | 2600 | 2400 | 2200 |
Umístění | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
Body | 2000 | 1800 | 1600 | 1400 | 1200 | 1000 | 900 | 800 | 700 | 600 | 500 | 400 | 300 | 200 | 100 |
Češi na SP[editovat | editovat zdroj]
Česká reprezentace se pravidelně objevuje na závodech světových pohárů ve sportovním lezení již od počátku, Jindřich Hudeček získal v letech 1989 a 1990 stříbrnou a bronzovou medaili. Jako první se však na stupních vítězů v celkovém hodnocení SP objevil až Tomáš Mrázek v roce 2001, na jeho úspěchy navázal pak v obtížnosti Adam Ondra, který získal medaile také v boulderingu. Oba také několikrát vyhráli celý světový pohár, Adam v obou disciplínách. Třetím českým medailistou v celkovém hodnocení je Libor Hroza (v lezení na rychlost). Z českých žen nezískala medaili za celý seriál dosud žádná lezkyně (kromě zimního ledolezení, kde byla Lucie Hrozová 2. v roce 2011). V letech 2010 a 2015 se Čechům Adamovi a Liborovi podařilo získat medaile ve všech třech disciplínách a navíc i v kombinaci. V roce 2015 zároveň získali všechny kovy.[3]
Z jednotlivých závodů Světového poháru ve sportovním lezení získali medaile pouze Jindřich Hudeček, Tomáš Mrázek[4], Věra Kotasová-Kostruhová[5], Silvie Rajfová[6], Adam Ondra[7], Libor Hroza[8] a Martin Stráník[9] postupně v tomto pořadí.
Na konci roku 2016 měli z jednotlivých závodů následující počet medailí Tomáš Mrázek 32 (11/11/10), Libor Hroza 24 (5/12/7), Adam Ondra 20 (11/5/4), Martin Stráník 2 (stříbrné), Jindřich Hudeček stříbro a bronz, Věra Kotasová-Kostruhová 2 (bronzové) a Silvie Rajfová 1 (bronzovou).
Zde jsou uvedeni pouze medailisté ze světového poháru, jiné závody a ostatní závodníky najdete souhrnně v článku Závody ve sportovním lezení.
Výsledky mužů[editovat | editovat zdroj]
Výsledky žen[editovat | editovat zdroj]
Obtížnost (ženy)[editovat | editovat zdroj]
Rychlost (ženy)[editovat | editovat zdroj]
Bouldering (ženy)[editovat | editovat zdroj]
Kombinace (O, R, B) (ženy)[editovat | editovat zdroj]
Nejúspěšnější medailisté[editovat | editovat zdroj]
Muži (v celkovém hodnocení SP)[editovat | editovat zdroj]
Jméno | Celkem | Zlato | Stříbro | Bronz | Disciplíny | Období |
---|---|---|---|---|---|---|
Kilian Fischhuber | 15 | - | bouldering kombinace | 2004–2012 2001-2007 | ||
François Legrand | 8 | obtížnost | 1990–1999 | |||
Adam Ondra | 10 | - - | - | obtížnost bouldering kombinace | 2009–2015 2010-2015 2009-2015 | |
Jakob Schubert | 14 | - | obtížnost bouldering kombinace | 2010–2016 2012-2013 2010-2016 | ||
Alexandre Chabot | 7 | - | obtížnost kombinace | 2000–2004 2000-2001 | ||
Tomasz Oleksy | 7 | - | rychlost kombinace | 1999–2005 1998-2005 | ||
Sergej Sinicyn | 8 | rychlost | 2002–2011 | |||
Jevgenij Vajcechovskij | 7 | rychlost | 2004–2010 | |||
Jérôme Meyer | 7 | bouldering | 1999–2006 | |||
Stanislav Kokorin | 4 | rychlost | 2010–2016 | |||
François Petit | 6 | - | - | obtížnost kombinace | 1993–1999 1999 | |
Sean McColl | 8 | - - | - | - - | obtížnost bouldering kombinace | 2014 2013 2011-2016 |
Tomáš Mrázek | 9 | obtížnost kombinace | 2001–2008 2006-2008 | |||
Sači Amma | 8 | - | - | obtížnost kombinace | 2009–2013 2009-2013 | |
Jorg Verhoeven | 4 | obtížnost kombinace | 2005–2008 2007-2008 | |||
Patxi Usobiaga Lakunza | 3 | obtížnost | 2006–2009 | |||
Júdži Hirajama | 4 | obtížnost | 1991–2000 | |||
Čon Džong-won | 3 | - | - | bouldering kombinace | 2015–2017 2017 | |
Ramón Julián Puigblanque | 7 | obtížnost | 2003–2013 | |||
Dmitrij Šarafutdinov | 5 | bouldering | 2007–2014 | |||
David Lama | 4 | - - | obtížnost bouldering kombinace | 2006 2008 2006-2008 | ||
Alexandr Pěšechonov | 5 | rychlost | 2001–2006 | |||
Danijil Boldyrev | 4 | rychlost | 2012–2016 | |||
Arnaud Petit | 3 | obtížnost | 1995–1997 | |||
Jevgenij Krivošejcev | 3 | - - | - - | - - | obtížnost rychlost kombinace | 1998 1993 1998 |
Daniel Du Lac | 4 | bouldering | 2000–2005 | |||
Flavio Crespi | 3 | obtížnost | 2004–2006 | |||
Čung Čchi-sin | 3 | rychlost | 2008–2015 | |||
Domen Škofic | 3 | - | - | obtížnost kombinace | 2016 2014-2015 | |
Serik Kazbekov | 5 | - | bouldering kombinace | 1999 2000-2003 | ||
Libor Hroza | 4 | rychlost | 2010–2015 | |||
Salavat Rachmetov | 4 | bouldering kombinace | 2000–2003 1993-2000 | |||
Cristian Brenna | 3 | obtížnost | 1996–2000 | |||
Gérome Pouvreau | 3 | obtížnost, bouldering | 2001–2006 | |||
Kokoro Fudžii | 3 | - | - | bouldering kombinace | 2016 2015-2016 |
Ženy (v celkovém hodnocení SP)[editovat | editovat zdroj]
Jméno | Celkem | Zlato | Stříbro | Bronz | Disciplíny | Období |
---|---|---|---|---|---|---|
Sandrine Levet | 16 | - | - | - | obtížnost bouldering kombinace | 1999–2005 2001-2006 2000-2005 |
Akijo Noguči | 18 | bouldering kombinace | 2008–2017 2008-2016 | |||
Mina Markovič | 11 | - | obtížnost kombinace | 2008–2015 2011-2014 | ||
Muriel Sarkany | 9 | obtížnost | 1997–2007 | |||
Kim Ča-in | 14 | - | obtížnost kombinace | 2009–2016 2009-2017 | ||
Anna Stöhr | 8 | bouldering | 2006–2014 | |||
Angela Eiter | 8 | - | obtížnost kombinace | 2003–2010 2006-2007 | ||
Robyn Erbesfield | 6 | obtížnost | 1989–1995 | |||
Liv Sansoz | 7 | - | - | obtížnost kombinace | 1995–2000 2000 | |
Olga Zacharovová | 5 | - | rychlost kombinace | 1998–2001 2002 | ||
Edyta Ropek | 4 | rychlost | 2008–2011 | |||
Taťjana Rujgová | 3 | rychlost | 2004–2007 | |||
Shauna Coxsey | 6 |
|