Seznam kosmických letů programu Apollo

Nahoře kosmická loď Apollo (vlevo servisní/velitelský, vpravo hranatý lunární modul) ve srovnání s menší lodí Gemini a malou Mercury. V odlišném měřítku jsou zobrazeny jejich nosné rakety: zleva Saturn V, Titan 2 (pro Gemini) a Atlas D (pro Mercury)
Start Saturnu V s lodí Apollo 15, 26. července 1971

Seznam kosmických letů programu Apollo zahrnuje pilotované i bezpilotní kosmické lety (tj. lety, při kterých bylo dosaženo výšky více než 100 km nad zemským povrchem) uskutečněné v rámci programu Apollo. Cílem amerického programu Apollo bylo uskutečnit přistání lidí na Měsíci a bezpečný návrat na Zemi. Program realizoval Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech 1961–1972. Před Apollem si v programu Gemini američtí astronauti vyzkoušeli spojování kosmických lodí, výstupy do vesmíru a dvoutýdenní pobyt ve vesmíru. Po Apollu Američané využili vyvinutou techniku v programech Skylab a Sojuz-Apollo.

V letech 1961–1966 proběhlo 13 bezpilotních letů programu Apollo. První stupeň rakety Saturn I byl vyzkoušen při čtyřech suborbitálních misích od října 1961 do března 1963. Následovalo šest orbitálních letů kompletního Saturnu I, pět z nich s maketami lodi Apollo, poslední proběhl v červenci 1965. Během roku 1966 třikrát vzlétla raketa Saturn IB, dvakrát s velitelským a servisním modulem lodě Apollo.

Na začátek roku 1967 byla plánována první pilotovaná mise – Apollo 1 – ale měsíc před startem posádka v lodi uhořela. Při cvičném odpočítávání vznikl v poškozeném kabelu elektrický oblouk a v atmosféře z čistého kyslíku a mírně zvýšeném tlaku se oheň rozšířil rychleji, než mohli astronauti otevřít loď.[1] Po nezbytných úpravách lodi následovaly v listopadu 1967 – dubnu 1968 ještě tři bezpilotní lety (Apollo 4 až 6) a poté v říjnu 1968 první pilotovaný let – Apollo 7. Tři další pilotované mise, Apollo 8, 9 a 10, byly věnovány ověření funkčnosti lodi a vyzkoušení cesty k Měsíci. Následující let – Apollo 11 – byl vrcholem programu, když 20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch. Přistání na Měsíci Američané ještě pětkrát zopakovali, pouze při misi Apollo 13 vybuchla během letu k Měsíci jedna z nádrží s kyslíkem, nicméně astronautům se podařilo bezpečně se vrátit na Zemi. Program skončil letem Apollo 17 v prosinci 1972.

Původně byly plánovány ještě tři lety, Apollo 18, 19 a 20, ale kvůli snížení rozpočtu NASA se už neuskutečnily. Mise Apollo 20 byla zrušena v lednu 1970. V září 1970 byly zrušeny další dva lety, a sice Apollo 15 a Apollo 19, přičemž zbylé (č. 16 a 17) byly přečíslovány na č. 15 a 16.[2]

Rakety Saturn a lodě Apollo vyvinuté pro lety na Měsíc v programu Apollo využila NASA i ve dvou následných programech – Skylab a Sojuz-Apollo. V prvním z nich v letech 1973–1974 američtí astronauti v misích Skylab 2, 3 a 4 osídlili vesmírnou stanici Skylab. V druhém se roku 1975 s lodí Apollo doplněnou stykovým modulem setkali a spojili se sovětským Sojuzem 19.

Seznam letů

[editovat | editovat zdroj]

CM, SM, LM je označení pro velitelský, servisní a lunární modul (Command, Service, Lunar Module) lodi Apollo. CSM je označení pro velitelský i servisní modul (Command/Service Module) Apolla.

Bezpilotní lety programu Apollo 1961–1966
Název mise Datum startu Nosná raketa Užitečné zatížení Popis letu Ref.
SA-1 27. říjen 1961 Saturn I

SA-1

Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. Suborbitální let. Test rakety Saturn I ve verzi Block I, ve které byl funkční pouze první stupeň, druhý a třetí stupeň zastupovaly makety naplněné vodou. [3]
SA-2 25. dubna 1962 Saturn I

SA-2

Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Uskutečněn první z experimentů projektu Highwater (vynesená voda byla rozprášena do atmosféry). [4]
SA-3 16. listopadu 1962 Saturn I

SA-3

Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Vynesená voda byla rozprášena do atmosféry v experimentu Highwater. [5]
SA-4 28. března 1963 Saturn I

SA-4

– Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety, test výpadku motoru, poslední let verze Block I. [6]
SA-5 29. ledna 1964 Saturn I

SA-5

– První let Saturnu I ve verzi Block II, tedy s funkčním druhým stupněm, první orbitální mise. [7]
A-101 28. května 1964 Saturn I

SA-6

Maketa lodi Apollo První test makety kosmické lodi Apollo. [8]
A-102 18. září 1964 Saturn I

SA-7

Maketa lodi Apollo Druhý test makety kosmické lodi Apollo. [9]
A-103/Pegasus 1 16. února 1965 Saturn I

SA-9

Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus Další let s maketou lodi Apollo. Vypuštění prvního satelitu Pegasus. [10]
A-104/Pegasus 2 25. května 1965 Saturn I

SA-8

Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus Test makety kosmické lodi Apollo, vypuštění druhého satelitu Pegasus. [11]
A-105/Pegasus 3 30. července 1965 Saturn I

SA-10

Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus Test makety kosmické lodi Apollo, vypuštění třetího satelitu Pegasus. [12]
AS-201 26. února 1966 Saturn IB

AS-201

Apollo CSM-009 Suborbitální test lodi Apollo, první let rakety Saturn IB. [13]
AS-203 5. července 1966 Saturn IB

AS-203

– Druhý testovací let rakety Saturn IB. Test druhého stupně rakety, celkem čtyři oběhy kolem Země. [14]
AS-202 25. srpna 1966 Saturn IB

AS-202

Apollo CSM-011 Suborbitální let lodi Apollo, test motorů servisního modulu. [15]
Plánovaný první pilotovaný let programu Apollo
Znak mise Název mise Posádka Start Nosná raketa Výr. čísla modulů lodi Apollo Popis letu Ref.
Znak mise Apollo 1 Apollo 1 Virgil Grissom,

Edward White, Roger Chaffee

– Saturn IB

AS-204

CSM-012 Start plánován na 21. února 1967. Při předletovém testu 27. ledna 1967 závada na elektroinstalaci velitelského modulu způsobila požár, který se v atmosféře z čistého kyslíku rychle rozšířil. Modul shořel i s posádkou. [1][16]

Mezera v číslování letů – vynechání Apolla 2 a 3 – vznikla takto: Astronauti navrhovali označení Apollo 1 už pro let AS-201, ale vedení NASA je ponechalo pro první pilotovanou misi. Po požáru Apolla 1 NASA souhlasila s žádostí vdov, aby označení Apollo 1 znovu nebylo použito. V březnu 1967 manažer NASA George Mueller navrhl, aby mise AS-201, AS-202 a AS-203 byly přejmenovány na Apollo 1A, 2 a 3. Následující bezpilotní mise byla proto pojmenována Apollo 4, avšak k navrženému zpětnému přejmenování proběhlých letů nedošlo z dnes už nejasných důvodů.[17]

Bezpilotní lety programu Apollo 1967–1968
Název mise Datum startu Nosná raketa Užitečné zatížení Popis letu Ref.
Apollo 4 9. listopadu 1967 Saturn V

AS-501

CM-017, SM-017 a maketa lunárního modulu První start Saturnu V, test tepelného štítu Apolla, loď úspěšně přistála. [18]
Apollo 5 22. ledna 1968 Saturn IB

AS-204

LM-1 Test lunárního modulu na oběžné dráze Země. Použitá raketa byla původně určena pro misi Apollo 1. [19]
Apollo 6 4. dubna 1968 Saturn V

AS-502

CM-020, SM-014[20] a maketa lunárního modulu Druhá zkouška Saturnu V, předčasné vypnutí motorů 2. stupně a neúspěch restartu 3. stupně. Apollo se proto nepodařilo urychlit na plánovanou (2. kosmickou) rychlost. Přistávací manévr proběhl už bez potíží. [21]
Pilotované lety programu Apollo
Znak mise Název mise Posádka Start Nosná raketa Výr. čísla modulů lodi Apollo Popis letu Ref.
Znak mise Apollo 7 Apollo 7 Wally Schirra,

Donn Eisele, Walter Cunningham

11. října 1968 Saturn IB

AS-205

CSM-101 Jedenáctidenní let na oběžné dráze Země. Poslední start ze startovacího komplexu 34. [22][23]
Znak mise Apollo 8 Apollo 8 Frank Borman,

Jim Lovell, William Anders

21. prosince 1968 Saturn V

AS-503

CSM-103 První let k Měsíci, 24.–25. prosince na oběžné dráze Měsíce (10 oběhů). [24][25]
Znak mise Apollo 9 Apollo 9 James McDivitt,

David Scott, Russell Schweickart

3. března 1969 Saturn V

AS-504

CSM-104, LM-3 Devítidenní let. Zkoušky lunárního modulu na oběžné dráze Země, při výstupu do vesmíru otestovány skafandry. [26][27]
Znak mise Apollo 10 Apollo 10 Thomas Stafford,

John Young, Eugene Cernan

18. května 1969 Saturn V

AS-505

CSM-106, LM-4 Poslední zkouška před přistáním na Měsíci. Astronauti v lunárním modulu sestoupili na 15 km nad povrch Měsíce. [28][29]
Znak mise Apollo 11 Apollo 11 Neil Armstrong,

Michael Collins, Buzz Aldrin

16. července 1969 Saturn V

AS-506

CSM-107, LM-5 Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 jako první lidé přistáli na Měsíci, druhý den vystoupili na povrch Měsíce. Na Zemi přivezli 21,55 kg měsíčních hornin. [30][31][32]
Znak mise Apollo 12 Apollo 12 Charles Conrad,

Richard Gordon, Alan Bean

19. listopadu 1969 Saturn V

AS-507

CSM-108, LM-6 Druhé přistání na Měsíci (Charles Conrad a Alan Bean), dva výstupy na povrch Měsíce, astronauti přivezli na Zemi části sondy Surveyor 3 a 34,35 kg měsíčních hornin. [33][34][35]
Znak mise Apollo 13 Apollo 13 Jim Lovell,

John Swigert, Fred Haise

11. dubna 1970 Saturn V

AS-508

CSM-109, LM-7 Plánováno třetí přistání na Měsíci. Na cestě k Měsíci však vybuchla jedna z nádrží s kyslíkem a vážně poškodila servisní modul lodi. Přesto se posádce po obletu Měsíce podařilo vrátit na Zemi. [36][37][38]
Znak mise Apollo 14 Apollo 14 Alan Shepard,

Stuart Roosa, Edgar Mitchell

31. ledna 1971 Saturn V

AS-509

CSM-110, LM-8 Třetí přistání na Měsíci (Alan Shepard a Edgar Mitchell), dva výstupy na povrch Měsíce. Astronauti zpátky přivezli 42,28 kg měsíčních hornin. [39][40][41]
Znak mise Apollo 15 Apollo 15 David Scott,

Alfred Worden, James Irwin

26. července 1971 Saturn V

AS-510

CSM-112, LM-10 Čtvrté přistání na Měsíci (David Scott a James Irwin). První mise řady „J“, pobyt na Měsíci prodloužen na tři dny, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 77,31 kg měsíčních hornin. [42][43][44]
Znak mise Apollo 16 Apollo 16 John Young,

Thomas Mattingly, Charles Duke

16. dubna 1972 Saturn V

AS-511

CSM-113, LM-11 Páté přistání na Měsíci (John Young a Charles Duke). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 95,71 kg měsíčních hornin. [45][46][47]
Znak mise Apollo 17 Apollo 17 Eugene Cernan,

Ronald Evans, Harrison Schmitt

7. prosince 1972 Saturn V

AS-512

CSM-114, LM-12 Šesté a poslední přistání na Měsíci (Eugene Cernan a geolog Harrison Schmitt, jediný profesionální vědec na Měsíci). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 110,52 kg měsíčních hornin. [48][49][50]

Další využití lodí Apollo

[editovat | editovat zdroj]
Znak mise Název mise Posádka Start Nosná raketa Výr. čísla modulů lodi Apollo Popis letu Ref.
Skylab 1 - 14. května 1973 Saturn V

AS-205

- Vynesení stanice Skylab na oběžnou dráhu
Skylab 2 Charles Conrad,

Paul Weitz,

Joseph Kerwin

25. května 1973 Saturn IB

SA-206

CSM-116 První mise na stanici Skylab
Skylab 3 Alan Bean,

Owen Garriott,

Jack Lousma

28. července 1973 Saturn IB

SA-207

CSM-117 Druhá mise na stanici Skylab
Skylab 4 Gerald Carr,

William Pogue,

Edward Gibson,

16. listopadu 1973 Saturn IB

SA-208

CSM-118 Třetí mise na stanici Skylab
Skylab 5 Vance Brand,

William B. Lenoir,

Don Lind

- Saturn IB

SA-209

CSM-119 Neuskutečněná čtvrtá mise na stanici Skylab
ASTP Alan Bean,

Ronald Evans ,

Jack Lousma

15. července 1975 Saturn IB

SA-210

CSM-111 Společný let USA a SSSR

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b VÍTEK, Antonín; KRUPIČKA, Josef. Vývoj Apolla, požár Apolla 1 a bezpilotní zkoušky [online]. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky, rev. 2004-6-28 [cit. 2012-05-07]. Převzato z Letectví a kosmonautika 14/94. Dostupné online. 
  2. ↑ WILLIAMS, David R. Apollo 18 through 20 - The Cancelled Missions [online]. NASA, rev. 2003-12-11 [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Saturn SA-1 NSSDC ID: SATURNSA1 [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-12. (anglicky) 
  4. ↑ Saturn SA-2 NSSDC ID: SATURNSA2 [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. (anglicky) 
  5. ↑ Saturn SA-3 NSSDC ID: SATURNSA3 [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky) 
  6. ↑ Saturn SA-4 NSSDC ID: SATURNSA4 [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky) 
  7. ↑ Saturn SA-5 NSSDC ID: 1964-005A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky) 
  8. ↑ Saturn SA-6 NSSDC ID: 1964-025A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-16. (anglicky) 
  9. ↑ Saturn SA-7 NSSDC ID: 1964-057A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky) 
  10. ↑ Pegasus 1 NSSDC ID: 1965-009A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky) 
  11. ↑ Pegasus 2 NSSDC ID: 1965-039A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. (anglicky) 
  12. ↑ Pegasus 3 NSSDC ID: 1965-060A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky) 
  13. ↑ AS-201 NSSDC ID: APST201 [online]. NASA [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-16. (anglicky) 
  14. ↑ Apollo AS-203 NSSDC ID: 1966-059A [online]. NASA [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-23. (anglicky) 
  15. ↑ AS-202 NSSDC ID: APST202 [online]. NASA [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky) 
  16. ↑ Apollo 1 (20) [online]. NASA, rev. 2002-11-27 [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-24. (anglicky) 
  17. ↑ BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo: A History of Manned Lunar Spacecraft [online]. NASA, 1979 [cit. 2012-05-07]. Kapitola The Slow Recovery. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ ERTEL, Ivan D.; NEWKIRK, Roland W. The Apollo Spacecraft - A Chronology : Volume IV [online]. NASA, rev. 2007-9-20 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: November 9. [Dále jen Ertel a Newkirk]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (anglicky) 
  19. ↑ Ertel a Newkirk. [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: January 22. 
  20. ↑ VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2011-05-15 [cit. 2009-05-27]. Kapitola 1968-025A - Apollo 6. [Dále jen Vítek]. Dostupné online. 
  21. ↑ Ertel a Newkirk. [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: April 4. 
  22. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1968-089A - Apollo 7. 
  23. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2002-3-17 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 7 / AS-205. [dále jen Holub]. Dostupné online. 
  24. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1968-118A - Apollo 8. 
  25. ↑ Holub. Rev. 2002-4-27 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 8 / AS-503. 
  26. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-018A - Apollo 9 - CSM. 
  27. ↑ Holub. Rev. 2002-11-25 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 9 / AS-504 - CM: Gumdrop, LM: Spider. 
  28. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-043A - Apollo 10 - CSM. 
  29. ↑ Holub. Rev. 2002-11-26 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 10 / AS-505 - CM: Charlie Brown, LM: Snoopy. 
  30. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-059A - Apollo 11 - CSM. 
  31. ↑ Holub. Rev. 2004-8-28 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 11 / AS-506 - CM: Columbia, LM: Eagle. 
  32. ↑ ORLOFF, Richard W. Apollo by the Numbers: A Statistical Reference [online]. Washington, DC: NASA, History Division, Office of Policy and Plans, 2000, rev. 2004-6 [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 11 The Fifth Mission: The First Lunar Landing 16 July–24 July 1969 Lunar Orbit/Lunar Surface Phase. [Dále jen Orloff]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-099A - Apollo 12 - CSM. 
  34. ↑ Holub. Rev. 2003-7-13 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 12 / AS-507 - CM: Yankee Clipper, LM: Intrepid. 
  35. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 12 The Sixth Mission: The Second Lunar Landing 14 November–24 November 1969. 
  36. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1970-029A - Apollo 13. 
  37. ↑ Holub. Rev. 2003-9-14 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 13 / AS-508 - CM: Odyssey, LM: Aquarius. 
  38. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 13 The Seventh Mission: The Third Lunar Landing Attempt 11 April–17 April 1970. 
  39. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1971-008A - Apollo 14 - CSM. 
  40. ↑ Holub. Rev. 2003-9-28 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 14 / AS-509 - CM: Kitty Hawk, LM: Antares. 
  41. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 14 The Eighth Mission: The Third Lunar Landing 31 January–09 February 1971. 
  42. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1971-063A - Apollo 15 - CSM. 
  43. ↑ Holub. Rev. 2003-11-16 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 15 / AS-510 - CM: Endeavour, LM: Falcon. 
  44. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 15 The Ninth Mission: The Fourth Lunar Landing 26 July-7 August 1971. 
  45. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1972-031A - Apollo 16 - CSM. 
  46. ↑ Holub. Rev. 2003-11-30 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 16 / AS-511 - CM: Casper, LM: Orion. 
  47. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 16 The Tenth Mission: The Fifth Lunar Landing 16 April–27 April 1972. 
  48. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1972-096A - Apollo 17 - CSM. 
  49. ↑ Holub. Rev. 2003-12-6 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 17 / AS-512 - CM: America, LM: Challenger. 
  50. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 17 The Eleventh Mission: The Sixth Lunar Landing 7 December–19 December 1972. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo: A History of Manned Lunar Spacecraft. Washington, DC: NASA, Scientific and Technical Information Branch, 1979. Dostupné online. (anglicky) 
  • MURRAY, Charles; COX, Catherine Bly. Apollo: The Race to the Moon. New York: Simon and Schuster, 1989. 506 s. Dostupné online. ISBN 0-671-61101-1. (anglicky) 
  • ORLOFF, Richard W. Apollo by the Numbers: A Statistical Reference. Revidované (2004). vyd. Washington, DC: NASA History Division, 2004. Dostupné online. ISBN 0-16-050631-X. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kosmických letů programu Apollo na Wikimedia Commons
  • HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. [cit. 2012-04-15]. Kapitola Apollo. Program Apollo v Malé encyklopedii kosmonautiky. Dostupné online. 
  • DISMUKES, Kim. The Apollo program [online]. NASA, rev. 2009-7-2 [cit. 2012-04-15]. Program Apollo na stránkách NASA. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-01. (anglicky) 
  • GARBER, Stephen. The Apollo Program [online]. NASA History Program Office, rev. 2010-2-25 [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Program Apollo
Program Apollo
Apollo Program insignia
Apollo Program insignia
Testy raket
QTV • SA-1 • SA-2 • SA-3 • SA-4 • SA-5 • AS-203 (Apollo 2)
Testy přerušení startu
Testy maket
A-101 • A-102 • A-103 • A-104 • A-105
Mise bez posádky
Mise na nízkou orbitu
Lunární mise
Neúspěšné mise
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_kosmických_letů_programu_Apollo&oldid=23395125“